Dřevovláknitá deska známá pod pojmem heraklitová deska je nejstarším tepelně izolačním materiálem, průmyslově vyráběným na světě. Tato deska byla poprvé vyrobena v roce 1921 a vynálezcem byl rakouský inženýr Walter Scherer. Od 20-tých do 50-tých let minulého století byly tyto tepelně izolační desky vedle cihel nejvíce používanými stavebními materiály na stavbách po celém světě.
Ani v současnosti neztratily tyto izolační desky na významu. Rozšířil se sortiment výrobků o dvouvrstvé a třívrstvé izolační desky v kombinaci s polystyrenem nebo s minerálním vláknem.
Předností těchto desek je výborná tepelná a zvuková izolace včetně zvýšené požární odolnosti, což přispívá k větší bezpečnosti a ochraně staveb.
Původní dřevovláknité desky nacházejí nové uplatnění ve stavbách s vyššími požadavky na zvukovou neprůzvučnost (bytové a meziby-tové příčky) a zvukovou pohltivost (interiéry budov).
Budoucnost dřevovláknitých desek bude především zaměřena na ochranu životního prostředí. Dřevovláknitá deska neobsahuje škodlivé látky a splňuje veškeré ekologické podmínky k ochraně životního prostředí. Příkladem je využití dřevovláknitých desek jako protihlukových stěn u dálnic, silnic a železnic. |
|
Aktualizováno Středa, 09 Září 2009 21:22 |